|
| |
|
|
M. R. Štefánik and Slovak-French relations since the year 1993
Beňušová, Lucia ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
M. R. Štefánik a slovensko-francúzske vzťahy od roku 1993 Lucia Beňušová ABSTRAKT Diplomová práca "M. R. Štefánik a slovensko-francúzske vzťahy od roku 1993" venuje svoju pozornosť druhému životu historickej postavy Štefánika a pripomínaniu jeho odkazu v bilaterálnych slovensko-francúzskych vzťahoch v rokoch 1993-2020. Štefánik prežil značnú časť života vo Francúzsku, kde dosiahol úspechy vo vedeckej a vojenskej oblasti, a získal francúzske občianstvo. Ide tak o zdieľanú historickú postavu oboch krajín. Cieľom diplomovej práce je odpovedať na otázku ako je Štefánik vo Francúzsku sprítomňovaný, ako sa pracuje s jeho odkazom v slovensko-francúzskych vzťahoch, a ktoré roviny jeho osobnosti sú akcentované. Práca skúma či, prípadne ako, prispieva persóna Štefánika k budovaniu spoločných slovensko-francúzskych vzťahov. Diplomová práca využíva analýzu Štefánikových pamätníkov (miest pamäti) vo Francúzsku v kombinácii s tematicky obsahovou analýzou verejného diskurzu štátnych predstaviteľov na oboch stranách. Štefánik sa ukázal ako symbol, ku ktorému sa odkazujú obe strany kontinuálne, koherentne, bez ideologického ohýbania jeho odkazu. Akcentovanou líniou jeho osobnosti vo verejnom diskurze je najmä jeho slovenskosť, vedecká a vojenská zložka života a historické ukotvenie slovensko-francúzskeho vzťahu. Štefánikove...
|
|
| |
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Obraz Napoleona Bonaparte a jeho doby v českých učebnicích dějepisu
Hégrová, Dita ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářské práce s názvem Obraz Napoleona Bonaparte a jeho doby v českých učebnicích dějepisu se zabývá osobností Napoleona I. Bonaparte prostřednictvím dobových pramenů a literatury od 19. století až do současnosti. Rakouské pohledy směřovaly dvojím směrem, jednak na Bonapartovo vojenské umění, jednak na oslavu jeho porážky. První republika těžila ze svého česko - francouzského spojenectví, Napoleon I. je v této době přijat i v tehdejších učebnicích. Za nacistické okupace převažoval pohled státníka a vojevůdce. Komunistická doktrína zdůrazňovala vzestup Bonapartovy schopnosti a jeho porážku od prostého lidu při tažení do Ruska. Práce se snaží ukázat francouzského císaře v kontextu 19. století a v současnosti. Neopomíjí ani vytváření kultu Napoleona I., ani tradice bitev, které proběhly na našem území. Klíčová slova Dědictví, Napoleon I. Bonaparte, napoleonské války, školství, učebnice pro gymnázia, učebnice pro základní školy.
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Odkaz v současném dědickém právu
Jelínková, Edita ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičním římskoprávním institutem odkazu, který si prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, znovu našel svoji cestu do českého právního řádu. Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí, které svým rozsahem nejsou určeny rovnoměrně, nicméně cíl této diplomové práce toto rozdělení vyžadoval. První část diplomové práce nastiňuje historická východiska pro dnešní podobu odkazu. Ve stručnosti je v úvodu představena římskoprávní úprava, jako esenciální východisko pro právní úpravy budoucí. Následuje srovnání dvou z dnešního pohledu nejdůležitějších pramenů právní úpravy, a to úpravu odkazu v ABGB, neboli Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811 a úpravu z nerealizovaného vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Toto srovnání doplňuje ohlednutí za tenčící se úpravou odkazu v občanském zákoníku z roku 1950 a za konečným zavrhnutím odkazu v občanském zákoníku z roku 1964. Druhá část diplomové práce se zabývá platnou právní úpravou v občanském zákoníku. V této části je rozebrána dnešní podoba odkazu, zásadně dle systematiky zákona. Při popisu jednotlivých částí úpravy je kladen důraz mimo obecného popisu dané problematiky také na řešení vybraných konfliktních situací, které z úpravy vycházejí. Dále se diplomová práce snaží poukázat na...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
host ::
RSS.